V sobotu 11.3.2023 se početné družstvo 14 hráčů vydalo do Klatov, kde se konalo finálové kolo krajského přeboru.
Cíl byl jasný - poprat se o každý set, o každý bod a pohnout ještě s umístěním v tabulce. Cíl to nebyl nereálný. Ale člověk míní a volejbalový bůh mění.
Na místo jsme přijeli v dobrém rozpoložení. Přijde první informace k prvnímu zápasu. Sokolov je
oslaben, má jen 5 hráčů a chce hrát. Pro naše borce to znamenalo - ha, to máme vyhrané. Vrhli se na
poctivou rozcvičku, nic nepodcenili a nastoupili k zápasu. Tento zápas byl pro nás důležitý. Chtěli jsme
vyhrát a dosáhnout na trofej - pohár Karlovarského kraje a zlatou medaili. V prvním setu, jsme hráli
volejbal, který byl pastvou nejen pro trenérovo oko. Kluci čapali za jedna, nahrávky byly přesné, a
každý míč od nahrávače vyzýval k útoku, který vždy proběhl tak, jak to kluci umí. I když Sokolov i
v oslabené sestavě zatlačil a naše borce dotáhl na úctyhodných 18 bodů, na výhru v prvním setu nedosáhl.
Druhý set, to byla vskutku jiná káva. Někdo nám kluky vyměnil, šlo nám hlavou.
Sokolov zmobilizoval své útočné síly, krásně přijímal a vždy odútočil. Bojoval o každý míč. Body se
přelévali ze strany na stranu a set dospěl k dramatické koncovce. Naši borci tlak zvládli a vyhráli
v těsném skóre 25:23. První úkol byl splněn. Sokolov je poražen a jen my trenéři jsme věděli, že naši kluci si
tu zlatou medaili odvezou i s pohárem. Teď ještě splnit druhý cíl - posunout se v celkové tabulce před
Ústí.
Nastoupili jsme do druhého zápasu, kde nás čekal domácí tým Klatov, posílen o hochy, kteří hrají U16
a jsou pravidelnými účastníky kempů Nadějí. Věděli jsme, že to bude veliký boj a že chyby se nám
okamžitě vrátí. Klatovy měli bezchybné podání, které naše hochy sráželo psychicky i herně stále níž.
Nejen kvalitní podání a hra samotná, ale hlavně razantní útok klíčového hráče Klatov rozcupovala
naše borce ne tak herně, jako spíše psychicky. Pouhých 9 uhraných bodů v prvním setu a 13 ve
druhém, nám ukazuje, kde musíme zapracovat. Odcházíme se slzami v očích poraženi rozdílem třídy
na všech frontách.
Další v pořadí byl Jirkov. Po cestě do Klatov, jsem uslyšela konverzaci našich borců. "Jako mohli by
jsme už porazit ten Jirkov. Minule nám chybělo jen pár bodů. Ale oni mají Jelínka! No a? My jsme
lepší, oni si bez něj jinak nezahrají." Měli kluci pravdu, ale Jirkov je jinde hlavně mentálně. Tak tedy, i
když na kluky nastavujeme děla a nijak je nešetříme, příjem tvrdého podání nám nevychází. Házíme
rukama, míče nám létají, kam se jim zachce. Přichází mentální krize a s ní i herní nevyrovnanost, kdy
po vynikajících rozehrách, dokážeme úplně zbytečně ztrácet několik míčů v řadě. A proč?
Nesoustředěnost, roztěkanost, strach při odehrávání lehkých míčů. Výsledek stejný jako u Klatov.
První set uhraných 13 bodů, druhý set 9 bodů. Už jsme odehráli proti Jirkovu lepší utkání, bohužel ne
tentokrát. Odcházíme z palubovky poraženi, s hlavami zaraženými hluboko dolů.
Týmová porada v šatně. Jako trenéři už známe naše borce. Víme o jejich kladech, o tom, kde mají
rezervy i kde mají slabiny. Známe jejich herní démony a víme, jak s kluky pracovat. Proto tato porada
byla hodně tvrdá. Přístup některých hráčů při rozcvičení před zápasem s Jirkovem si vyžádalo přitvrdit
a položit pomyslný nůž na krk jednotlivcům, kteří podle chování a přístupu k celému turnaji, se přijeli
hlavně dobře bavit. Hoši si monology trenérů vzali k srdci, a to se projevilo v úvodu prvního setu
posledního a rozhodujícího zápasu celého turnaje. Proti Ústí, který byl pro nás rozhodující. Jednalo se
o to, kdo skončí na druhé příčce celkového pořadí.
Úvod zápasu proti Ústí jsme jako tým nastoupili nažhavení, bojovní, draví nedat soupeři nic zadarmo
a urvat vítězství. Soupeř měl ale stejný cíl, a tak nám nedával nic zadarmo. V prvním setu, který byl
nádherný a po všech stánkách oboustranně vyrovnaný, jsme urvali bod v nejtěsnějším skóre 26:24.
Nástup do druhého setu, byl pro náš tým opět kvalitní a úspěšný. Vedeme o 4 body ale poté
ztrátujeme a přichází obrat, který nedokážeme zvrátit. Na podání přichází Ústí, podání, které je lehké, ale dokáže naše hochy srazit až na dno. Příjem nám nevychází. Nedokážeme zvrátit průběh utkání a
Ústí se dostává ke koncovce druhého setu, který prohráváme 16:25 a jdeme do zkráceného setu, kde
se rozhodne o všem. Vidíme na klucích, že jsou už odevzdaní. Chtějí vyhrát, ale nedokáží si srovnat
hlavy. Čím víc bojují a chtějí se o výhru poprat, tím víc chybují. Podání nám odešlo do věčných lovišť,
útočíme prsty, do rukou soupeře, který posílen vysokým náskokem (vede 8:1) tvrdě útočí. Koukáme
na sebe a přejeme si, aby si kluci vzpomněli, že oni byli ti, kteří určovali tempo v prvních minutách
hry. Přemýšlíme, zda střídat, nebo je nechat dohrát. Dohrává původní šestka, která prohrává 6:15.
Slzy, vztek, smutek. Prohra 2:1. V očích kluků jde číst. Proč? Jedeme domů s prázdnou. Odcházíme do
šatny, kde zavládla chmurná nálada. Na kluky dopadla síla zodpovědnosti, zjištění, že sport bolí i jinak
než fyzicky. Mnozí uronili slzy, za které se nestyděli. Pro nás je to ovšem hezké znamení. Znamení, že
kluky volejbal baví, že jej chtějí hrát, že jsou ochotní se zlepšovat, že pro něj žijí. Znamení, že jejich
snažení v trénincích je přenosné do hry.
Následuje nástup a vyhlášení vítězů. Rozzářené oči našich borců stáli za všechny ty nervy a slzy. Do
posledního okamžiku netušili, že díky jedinému, ale pro ně rozhodujícímu vyhranému zápasu proti
Sokolovu, mají zlaté medaile a pohár vítězů Karlovarského přeboru. Dochází však na "aha" efekt, že
souboj a prohra proti Ústí, rozhodl o našem celkovém třetím místě v poháru krajů. Kluci přebírají
pohár a dvě medaile a radují se, jako extraligový tým.
Soupiska:
Barth B., Biskup M., Davídek A., Fikáček L., Hanisch A., Hanisch M., Havlina K., Herman M., Holub O., Mašata T.,Mazur J., Meruna K.,Panáček O., Rajchman A., Tomáš C.
Zhodnocení:
V průběhu turnaje a jednotlivých zápasů jsme se nevyvarovali herních výpadků, ztráty soustředění a
tím i zbytečných bodových ztrát. To jsou naši úhlavní nepřátelé, na kterých musíme intenzivně
pracovat. Naše mysl a psychika si hraje svoji vlastní hru, kterou musíme umět kontrolovat, ovládat a
využít ve svůj prospěch. Pozitivní bylo, že pokud naši borci nepodlehli svému negativnímu hlasu,
dokázali se vybičovat a bojovat i za nepříznivého stavu. Během všech zápasů, bylo k vidění mnoho
kvalitních, výborných a dlouhých rozeher, na kterých bylo jasně vidět, že si osvojili herní systém a
dokázali reagovat na vývoj hry.
Celkové pořadí: 1. místo Jirkov, 2. místo Ústí nad Labem, 3. místo VK ČEZ Karlovarsko, 4.místo
Sokolov, 5.místo Klatovy.
Nyní se budeme intenzivně připravovat na kvalifikační turnaj na MČR, který odehrajeme 15.4.2023
v Jirkově. Držte nám palce, abychom postoupili a poměřili síly s nejlepšími týmy v ČR.
