Po půlroce v Polsku už můžeš leccos hodnotit. V čem to je pro tebe největší změna v životě profesionálního volejbalisty?
Člověk se ocitl v jedné z nejlepších lig na světě, už to mu celkem změní profesionální kariéru. Každý zápas mohu sledovat anebo si zahrát vyrovnanou partii s nejlepšími hráči světa. Tréninky jsou taky velice kvalitní, ale škála tréninku se nezměnila.
Jak tedy vypadá běžný volejbalový týden v Polsku?
To máme osm tréninkových jednotek týdně, někdy jich může být i víc. Také jedna z velkých změn je to, že se na zápasy jezdí den předem, a to po celém Polsku, takže se opravdu nacestujete. Navíc na každém zápase, co hrajeme, ať doma nebo venku, bývají plné haly, takže si ze všech zápasů, co hraji i nehraji, odnáším obrovské zkušenosti. Je vidět, že tady v Polsku je volejbal strašně populární, medializovaný víc než v Čechách, navíc každý zápas se vysílá v televizi, což pro mě bylo taky nové.
Jaká je tvoje pozice v týmu?
Moje pozice v týmu si myslím, že je takový hecíř-přihrávač. Když už se nedostanu na hřiště, snažím se týmu maximálně pomoci z lavičky, snažím se tým vyburcovat, i když nemohu být v oranžovém obdélníku. Když už se dostanu na hřiště, tak se snažím být takový, jako mě většina lidí zná, velký blázen, co chce svým výkonem a svým hecováním strhnout tým k co nejlepšímu výkonu. Samozřejmě ze začátku jsem se trošku bál, jak na to kluci zareagují, ale reagovali velice pozitivně, takže se snažím týmu pomoci, jak když jsem ve čtverečku, tak i když jsem na hřišti.
A jak si v kabině rozumíš s volejbalovými superhvězdami?
Když jsem poprvé jel na trénink, tak jsem samozřejmě byl trošičku nervózní a nevěděl jsem, co od setkání s takovými hráči očekávat a opravdu jsem byl zvědavý, jak mě kluci v šatně mezi sebe vezmou. Přece jenom mám kolem sebe opravdu skvěle hráče. Bál jsem se, co řeknou, když se představím a řeknu: Ahoj, jsem Lukáš a jsem z Čech. Ale nakonec se ukázalo, že jsem se se bál absolutně zbytečně. Moji spoluhráči mě mezi sebe vzali jako rovného a opravdu si skvěle rozumíme. Samozřejmě když za mnou přijdou a chtějí mi poradit, tak jsem jedno velké ucho a jsem velice rád za každou radu, protože to jsou jedni z nejlepších na svých pozicích. Sice se nám teď bohužel nedaří, jak bychom si představovali, ale stále jsme na hřišti i mimo něj velmi dobrý tým, který si rozumí, snaží si pomáhat a bojuje jeden za druhého.
