"Jsem typ hráče, co neřeší soupeře a do každého zápasu jdu naplno," říká Michal Finger

Jak ses vlastně dostal do Karlovarska? Ví se o tobě, že jsi poslední roky strávil v zahraničí. Proč ses vlastně rozhodl vrátit se do české Extraligy? 

Když přišla nabídka z Karlovarska, dávalo mi to smysl z více důvodů. Jednak rodinného - protože se mnou poslední roky z destinačnich důvodů rodina moc necestovala - a jednak z kariérního - protože jsem chtěl prostředí, kde má volejbal pevné zázemí a kde můj výkon bude dávat týmu reálnou hodnotu. Po letech v zahraničí jsem dal přednost místu, kde je dobrý systém, profesionální přístup a jasná vize vítězit... Navíc jsem doma. A to Karlovarsko splňuje. Hraje se o titul v Extralize i CEV Cup.

Jaké byly tvoje první dojmy z týmu, trenérů a celkového zázemí klubu?

Upřímně, byl jsem mile překvapený. Tým funguje jako jeden celek s mnoha kvalitními hráči a má bojovného ducha. Trenéra znám z reprezentace a oba víme, co od druhého očekávat. Zázemí je nejen na české poměry top a je vidět, že tady mají jen ty nejvyšší ambice a dlouhodobou vizi růstu klubu.

Na pozici univerzála jsi teď v našem týmu určitě nejzkušenějším hráčem. Byl to od začátku tvůj vysněný post, nebo ses k němu dostal spíš náhodou?

Na univerzála jsem se dostal postupně. Nikdy jsem netlačil na pozici, ale moje povaha a styl hry tam zkrátka zapadly - silový útok, slušný výskok a bojovnost za každé situace. Ten post v tobě buď je, nebo není. U mě to sedlo přirozeně a zpětně bych neměnil. 

Volejbal jsi hrál v různých ligách i klubech, máš tedy s čím porovnávat. V čem vidíš největší rozdíl mezi zahraničními soutětžemi a českou Extraligou?

Rozdíly oproti zahraničí se, co si pamatuji oproti dvanácti letům zpět, výrazně zmenšily. V extralize je teď mnohem více cizinců a úroveň stoupla, také nám dorůstají kvalitní čeští reprezentanti. V top ligách v zahraničí je tempo rychlejší - tlačí se na agresivní servis s následnou obranou. Technicky a fyzicky jsou boužel ještě pořád jinde. Extraliga ale není jen o individuálních jménech, ale o tom, jak si to sedne dohromady. Tempo je trochu jiné, ale kvalitní týmy dokážou držet krok s Evropou.

Kdybys měl popsat sebe jako hráče - co tě na hřišti vystihuje?

Jsem typ hráče, co neřeší soupeře a do každého zápasu jdu naplno. Je mi jedno proti komu hraji. Jsem velice soutěživý. Na konci jsi buď vítěz nebo poražený. Neztrácím koncentraci, když se daří a nesložím se, když to nepadá. A jo, mám rád, když jde hra přes mě. Drží me to v tempu.

S A-týmem už nějakou dobu trénuješ i hraješ. Jak bys zatím zhodnotil tým jako celek? 

Tým je dobře namíchaný. Jsme silní na všech postech. Náš cíl je vítězství. V tento moment jsou pro nás největší výzvou kluci z Českých Budějovic, kteří letos postavili opravdu skvělý tým. Bude to težké, ale jestli udržíme tempo práce, máme velikou šanci uspět. 

A jak vlastně vnímáš místní fanoušky? A je něco, co bys jim rád vzkázal?

Fanoušci jsou tady přímo skvělí! Nejsou hluční jen když se vyhrává, ale podrží nás i ve chvílích, kdy to skřípe. A to je pro hráče k nezaplacení. Co bych vzkázal? Ať zůstanou takoví, jací jsou a my jim ten hlas vrátíme výkonem na hřišti!