Dražba dresů na pomoc Barunce

Renata se už více než deset let stará o svou dceru Barunku Floru. Loni jejich život obrátila naruby vážná diagnóza. V rozhovoru otevřeně popisuje těžkou cestu, kterou s dcerkou procházejí, i svůj sen o lepším bydlení.

Pomoct můžete zde: dražba dresů

Renato, jaký byl poslední rok pro vás a Barunku?

Byl to rok plný změn a velkých zkoušek. Musely jsme se odstěhovat od maminky z rodinného domu, změnila jsem práci, a do toho všeho Barunka onemocněla. Nejprve jí diagnostikovali TBC střev, což už samo o sobě bylo těžké. Brala léky, hodně odpočívala, ale zdálo se, že léčba zabírá. Bohužel v listopadu přišly komplikace - velké bolesti, zvracení a horečky.

Co následovalo?

Šly jsme do nemocnice v Karlových Varech, kde na sonu objevili v Barunčině břiše velký útvar. Následoval převoz do Prahy, kde lékaři zjistili, že to nesouvisí s původní diagnózou. Nakonec nám v Thomayerově nemocnici sdělili, že jde s největší pravděpodobností o onkologické onemocnění. Přesunuli nás do Motola, kde Barunka podstoupila operaci. Bohužel se diagnóza potvrdila - má zralý B lymfom ve třetím stádiu.

Jaká je prognóza?

Lékaři nám dali naději - Barunka má 80% šanci na vyléčení. Čeká ji šest chemoterapií, jedna každý měsíc, pokud vše půjde dobře. Po léčbě bude následovat půlroční rekonvalescence a dalších pět let pravidelných kontrol v Motole.

Jak zvládáte každodenní péči?

Momentálně se Barunce věnuji naplno, doprovázím ji v nemocnici, starám se o ni. Sama jsem za posledního půl roku vyhořela - intenzivně jsem hledala práci, abych nás finančně zajistila, a zrovna v den, kdy mi volali s nabídkou, jsme se znovu ocitly v nemocnici. Teď už vím, že teď je mou prioritou být tady pro ni.

Říkala jste, že se musíte do dubna stěhovat. Jaké jsou vaše plány?

Mým největším snem je vytvořit pro Barunku bezpečné a zdravé bydlení, které by odpovídalo jejím zdravotním potřebám. Teď žijeme v nevyhovujících podmínkách a nájemní smlouva nám končí 30. dubna.

Co dalšího by vám pomohlo?

Velmi bych si přála auto, abych mohla s Barunkou dojíždět do Motola na kontroly a zajistit jí co největší komfort. Kvůli slabé imunitě nemůže jezdit veřejnou dopravou. Chci, aby měla co nejjednodušší návrat do normálního života.

Co byste vzkázala lidem, kteří čtou váš příběh?

Že i když se někdy zdá, že je toho moc, nikdy se nevzdávám. Barunka je úžasná bojovnice a věřím, že to zvládneme. Každá pomoc, ať už psychická nebo praktická, je pro nás nesmírně cenná.